pátek 28. března 2014
PŘÍSPĚVEK
Dnešní můj příspěvek do blogu je věnovaný Dagmar. Setkání s ní způsobilo, že jsem dnes ze svého blogu 4 věci vymazal.
pondělí 24. března 2014
ROBERT
Robert zbavil Danielu podprsenky. Nenosí ji. Nemůžu se vynadívat. Jsem mu vděčný. Byl přínosem.
neděle 23. března 2014
KRITIK
Ještě můj otec se narodil na zámku. Já se za socializmu narodil v dělnické kolonii. Už ta řeč mi přišla divná. Německy jsem se naopak naučil snadno. Mluvím a píšu raději německy než česky. Opálené holky mne nepřitahují. Mám rád bílý porcelán. Oba mí rodiče jsou divní, ale nepochopili, že lidi jako oni by neměli mít děti. Jsem původem germánský aristokrat, taky trochu žid a bůh ví co ještě. Oba mí dědečci byli doktoři. Má Paní je víc aristokrat, než britská královna. Má Paní i já jsme umělci. Poznáme kvalitu. Nás nikdo neoblafne. Já jsem kretén, co si přál rozumět lidem. Už od dětství jsem to chtěl, protože mi to nešlo. To co děláme s mou Paní je pro devadesát pět procent lidí nesrozumitelné a tím pádem nezajímavé. Ale dá se to pochopit. Na planetě žijí spousty nevědomých lidí spokojeně. I v Česku. Jsou to zacyklené gumy, ale jim to nevadí. Nic jim nechybí. Mně se mé přání rozumět lidem vyplnilo zvláštně. Rozumím jim jako rentgen. Vidím jim až do žaludku. Jejich aura o nich vyžvaní všechno. Nezajímá mne to. Nechci to vědět. Další ubohý příběh křečka co se motá v kolotoči. Chtěl jsem jen kvalitu, tak ji mám. Objevila se Daniela. Je čistá, protože je Svatá. Nikoho zbožnějšího jsem neviděl. Bůh ji může milovat takovou jaká je. Nedělá nic hříšného. Pak je tu ještě Zdena. Tu miluji taky. Danielu miluji jako matku a Zdena se o mne jako matka stará. Na úrovni milenky nikoho nemám. Nevím čím to je, ale je to tak už pět let. Pramen vyschl. Řeka zmizela. Nastala nová realita. Vztahy s čím dál tím zajímavějšími ženami. O někom jako je Daniela se mi snad jen zdálo. A je to tady. Daniela žije a já se dožil toho, že jsem její sluha. Pracujeme spolu. Ona je doktor a já její skalpel. Rozumíme si dokonale. Světice a blázen. To se jen tak nevidí. Vstupné stojí pětistovku. Podle toho jak nás pobavíš dostaneš známku. Když uspěješ buď vítán v klubu. Je to společenská hra na více úrovních. Není to pro každého. Je možné, že ti zamotáme hlavu. Vrátíš se do své zóny pohodlí a radši na nás budeš chtít zapomenout. Nepůjde to. Jsme příliš výrazní. Naše informace mají každodenní platnost. Budeš o ně zakopávat. Nebo je budeš užívat ke svému prospěchu. Na planetě je všechno a všechno vždycky bylo. To tvořivý člověk má zábavu hrát si s realitou. Nakřivit ji tak či onak. Ono to jde. Ale je tu Matrix. Můžeš zůstat napojenej. Nebo se nadechnout opravdového vzduchu. Jak chceš. Následuj bílého králíka. Toho svého. Možná Tě zavede k nám. www.soulad.cz
PENÍZE
Pomalu se ztrácím jako pára nad hrncem. Jak málo mi stačí abych byl pitomcem. Rozpadám se z lidí na papírky. Jediný člověk, který mi na světě dělá dobře je Daniela. Zařadil jsem se za ni na kolo pro dva. U řidítek je Daniela. Nevím jestli to v sobě někdy zlomím. Mám za sebou pětadvacet let pokusů. Mám zajímavý život, ale jen málo co se mi povedlo. To je málo. Vyčítám svým rodičům, že za celou generaci nevybudovali ani třísku a přitom jsem ještě horší. V šedesátých letech letech byli intelektuálové v módě. Teď je potřeba mít vysportované tělo a plnou peněženku. Chci obojí. Znám své limity. Zažil jsem toho tolik, že jsem na ně tisíckrát narazil. Něco změnit jde a s něčím se musím smířit jak to je. Třeba se někdy změní i můj vztah k penězům. Čím víc jich mám, tím rychleji mi ubývají. Počítal jsem kolik bych jich musel mít, aby peníze začali dělat peníze. Chci je. Daniela je stabilní. Daniele peníze chodí. Má jich čím dál tím víc a vydělává čím dál tím rychleji. Je to kouzlo, které způsobuje její čistota. Je svatá.
čtvrtek 20. března 2014
BOLÍ MNE ZUB
Bolí mne zub. Po sedmičce je tam díra a šestka je rozvrtaná. Potřebuji prachy na zubaře. Asi budu muset prodat nějakou trávu. Mám super vzorek. Krásnou kytku. Voní to jak blázen. Přitom je to velmi inteligentní. Můžeš se zhulit a jít v klidu na zkoušku. Rozšiřuje vědomí ve všech směrech. Senzační věc na stres i deprese. Používám to taky. Od rána do večera. Teď přijedou benga a vtrhnou k nám do bytu. Sto let mne budou vyšetřovat. Možná mne budou mlátit a pak mne předhodí soudu aby se mnou udělal monstrproces. Chytili blázna co nabízí trávu. Zavřou ho a zbaví svéprávnosti. Může se stát všechno. Gram stojí dvě stovky. Pecka z jednoho prdu. Vlastně velmi levný. Proč bych měl platit daň z příjmu, když platím dph? Nebo služby. Oni snad nenakupujou? Když ty prachy prožeru, tak si stát na tom narazí 21 procent dph. Tak co jako. A já to potřebuji na zuby. Jsem snad zločinec? Proč by měla být tráva zakázaná? Za to, že je to Boží dar? Že Tě vytáhne z depky, že z Tebe udělá člověka? Ať jsou lidé co nekouří. Ale asi tak polovina národa kouřit chce. V čem je to tak nebezpečný? Komu? Proč? Ukážeme věci, které jsou dovolené a věci které jsou zakázané. Pak je tu většina věcí, které nevidíš. To co provádí s Českem je už přímo zločin proti lidskosti. Seru vám na to. Tuhle hru nehraju. Vytahuju slova jako Marihuana, Romská otázka, Euthanazie, Prosperita, Vzdělání, Zdraví, Blahobyt, Budoucnost, Děti, Rodina, Smysl života, Bůh, Náboženská svoboda, Sociální smír, Alkohol. Pojďte se bavit o těchto tématech metodou přímé demokracie pana Okamury. Klidně. Pojďme do toho. 120 milionů korun na komplexní vzdělavací kampaň proti marihuaně. Aby si lidi konečně uvědomili jak je to smrtelé si dát jointa. Ihned Tě to zabije. Jako cyankali. Ještě rychleji. Propadneš se do světa, kdy čas plyne pomaleji. Víc toho stihneš. Jsi rychlejší. Víc o věcech přemýšlíš a cítíš se být víc ve své kůži. Ale je to jen iluze. Jsi normálně zhulený. Život není nuda. Je to zábavné. Někdy každý zažil ten pocit, že ležíš na koberci a máš strach, že spadneš. Asi tak k tobě příjde smrt a vytřepe tě z kalhot. Vycucne Tě z těla jako vysavač. Bude to sranda až mne zatknou za rozvracení státu a ukamenují za výsměch starým hodnotám. My si chceme žít co nejlíp. Udělali jsme proto maximum. Narodili jsme se ve středu Evropy v jedné z nejkrásnějších zemí světa. A co tady vidíme v roce 2014? Jen chudobu a špínu. Kde je slibovaný blahobyt? Proč to tady vypadá tak škaredě a ne jako v třeba v Dubaji? Po pádu komunismu jsem věřil, že jsme druhé Švýcarsko. A Švýcaři šli neuvěřitelně dolů a my ještě níž. Žádný boom. Žádná svoboda. Jenom finanční. Tak dobře. Jdeme zkontrolovat kudy ty peníze tečou. Chceme jen to nejlepší. Máme na to nárok. Přijďte se podívat jak my žijem. Vzornější lidi nejsou. Jenom jsme oba determinovaní. Paní má dvě děti a já jsem makovej. Na mrzáky se dostává příspěvek. Ale ne na ty na hlavu. Z důchodu se nedá žít. S kamoškou jsme dva takoví, co to zvládnou utratit za dva dny. Neposiluje právě takové chování ekonomiku? Já bych řekl, že jo! Ať se toho můžou účastnit všichni a každý den. Chci změnu vlády. Tato šaškárna nemá smysl. Je to zločinné spiknutí. Celý život makáš jak magor, nic z toho nemáš, žiješ ve škaredé zemi a ta je rok od roku chudší. Nakonec Tě zavřou, že prodáváš trávu, protože nemáš na zubaře. Dobře. Toho jsme se dočkali čvrt století od revoluce. Zaměnili jsme sociální jistoty za možnost podnikat. Dobře. Nastavíme mantinely podnikání. Lichva se trpět nebude. I banky budou muset změnit své chování. Začneme podporovat rozvoj osobnosti a sloučení Česka s Rakouskem. Vznikne geniální spojení. Nejkrásnější stát na světě. Ale co je mi teď do toho. Potřebuji prodat nějakou trávu abych měl na zubaře. Jdu spát. Bolí mne zub.
neděle 16. března 2014
STÁT SE MŮŽE VŠECHNO
Ta věc není nekonečná.
Její konce jsou spojeny.
Bůh je ten spoj. Bůh je ta změna.
Jede to stále dokola.
Nic nevíš a přitom můžeš všechno.
Je to jako když dýcháš.
Nádech a výdech.
Začátek a konec.
Jdou ruku v ruce.
To je celý příběh.
Nekonečné množství variant.
Stát se může všechno.
sobota 15. března 2014
STŘEDOVĚK NESKONČIL
České zdravotnictví utratí za rok 235 miliard korun. Sto dvacet miliard si stát na to musí půjčit. Kam ty peníze jdou vlastně nikdo neví. Kdo to v budoucnu bude platit taky ne. Krabička prášků stojí řádově halíře. Každá. Všechno ostatní je business. Borci se naučili řezat a vrtat. Říkám tomu válečná medicína. Opravit hard ware, aby figurka mohla zpět na bojiště. Soft ware nerozumí z těhle lidí nikdo. Lékaři nejsou. Ti co vládnou světu se chechtají. Civilizace splnila svou funkci. Miliardy otroků vygenerovali pohádkový blahobyt těm, kterým nic nechybělo ani ve středověku. 87 superbohatých vlastní tolik co chudší polovina lidstva dohromady. Našim úkolem je do smrti otáčet love farmaceutickému průmyslu, platit daně a splácet hypotéku. Víc prostoru ti nedají. Leda, že si ho urveš. Středověk neskončil, středověk trvá. Ani zemřít tě nenechají jen tak. Budou tě klidně roky udržovat v komatu, hlavně, že to za tebe někdo zaplatí. Mrtvej nemáš cenu.
NENÍ CO ŘEŠIT
Prohlížel jsem si tabulku chemických prvků. Je to jako stavebnice. Kostky do hry. Prvky jsou částice zhuštěné energie jako materializovaný obraz jemnohmotného světa. Příjde mi bezpředmětné se touto úrovní reality vůbec zabývat. Je to jako mít péči o cihlu ve zdi. Je zeď pokoje a ty bydlíš. Není co řešit.
WE MOVE DIFFERENTLY
Prožil jsem nejhorší noc svého života. Bůh mi předčítal z knihy mých hříchů. Smažil jsem se v pekle. Propadal se hanbou. Ráno jsem se bál podívat do zrcadla. Vypadal jsem dobře. Zazvonil zvonek. Přišel chlap. Líbil se mi. Nemám co ztratit. Poprosil jsem ho, ať mne vezme s sebou. Před domem stálo auto. Na dveřích mělo nápis we move differently. Ano, to chci. Nasedl jsem a odjel. Ani jsem se neohlédl.
BUĎ ČÍM CHCEŠ
Šedesát procent své energie věnuji vlastnímu životnímu stylu. Ze třiceti procent se věnuji Daniele. Na tak zvanou realitu zbývá deset procent energie. Peníze se tvoří jako kouř, když jedeš autem. Žiješ a dostáváš. Mít prachy na prvním místě je blbost. Důležité je mít sen. Když otročíš prachům máš v lepším případě pořád víc a pořád málo, protože s jídlem roste chuť. V horším případě makáš jak magor a nemáš na složenky. Tak to má devadesát pět procent lidí. Peníze jsou magie. Kouzlo. Energie. Krev. Ti kdo je vymysleli to vědí. Nejsou potřeba, ale lidem se líbí. Jde to snadno, když na to máš. Jde o to co chceš. Někdo stojí za rohem a pozoruje tě. Když se mu líbí co děláš, tak ti to funguje. Jinak se můžeš postavit na hlavu a nic. Sleduj bílého králíka. Svět se dá pochopit skrze špendlíkovou hlavičku. V každé jednotlivosti je zároveň všechno. Bohu je fuk, jestli se rozhodneš být čtverečkem, kolečkem, kostičkou, čímkoliv. Vygeneruje novou realitu a všechno je zase v rovnováze. Systém je na tvé kroky připravený. Buď čím chceš. Na kompromisy není prostor. Vítěz bere všechno. Život je jen chvilka. Jdi do toho po hlavě a zaber.
středa 12. března 2014
TERAPEUTICKÝ TANDEM
Jsme terapeutický tandem. Napojíme se na Tebe, splyneme s Tebou a přečtem si Tvou hlavu. Odhalíme podstatu. Jsme bystrozrací. Řežeme skalpelem. Přicházet o iluze bolí. Žij na plno. Neboj se vlastního stínu. Buď v pohodě. Jdi do předu. Následuj bílého králíka. Probuď se. Život má cenu. Dosáhni maxima. Vytvoř svou buňku štestí. Oázu radosti. Neboj se a žij. Buď sám sebou. Realita je příjemná. Vystoupej na vrchol svých možností. Zkontroluj z vrcholu své panství. Ten pocit nejde koupit. Být vítěz. Zažívej namazanou stranu. Buď šťastný. Zakotvi se v tom pocitu. Cokoli uděláš, dělej jako vítěz. Je to jen hra, ale jiná cesta není. Vítěz bere všechno. Existuje jen plán A. Máš ho napsaný na hard discu. Přečteme Ti co tam stojí. Můžeš se vyvíjet. Rychleji než si myslíš. Můžeš dělat věci. Můžeš co chceš. Opusť stres a nudu. Udělej si životní prostor. Rozviň svou osobnost. Stačí impuls. Otočit klíčkem a dveře se otevřou. Nastavíme Ti zrcadlo. Tak aby ses v něm dobře viděl. Devadesát pět procent lidí se vidět nechce. Aby to nebolelo. Neznalost zákona neomlouvá. Za slepotu se platí životem. Nejsme nejchytřejší na světě. Jednooký mezi slepými králem. Žijeme si hezky. Nám to funguje. Je to náboženství hezkého života. Přidej se do sekty. Řekni i Ty co tu ve skutečnosti vidíš. Chudou a rozkradenou zemi. Není na co čekat. Zachraň se kdo můžeš. Udělej krok. Krok správným směrem. Do světa neomezených možností. Zboř své limity a začni hrát hru pro dospělé. Žárovka musí svítit, jinak jde o neplatný pokus. Rozbal to. Jsme terapeutický tandem. Popovídáme si s Tebou u čaje.
úterý 11. března 2014
SEZNAMOVACÍ INZERÁT
Jmenuji se Zigi. Letos mi bude 44. Jsem vadnej. V invalidním důchodu. Postpsychotická disfunkce. Kromě sexu mne toho na světě moc nezaujalo. Už 5 let jsem bez toho. Nechápu to. Objevila se černá Klára aby mi ukázala o čem to je a pak jako by se zem slehla. Ne že by nebylo vůbec nic, ale nic co by za to stálo. Příležitostné úlety jako za mlada a sem tam prostitutky. Nejlíp kdyby se do mne nějaká žena zamilovala. Teda vycházím z toho, že se sobě budeme líbit vzájemně. Příjde mi škoda nevyužít potenciál. Kdo chce, ať se ozve.
neděle 9. března 2014
CHCE SE MI BREČET
Chce se mi brečet. Něco vevnitř brečí, ale ven to nejde. Daniela se vrátila ze semináře. Je jemná a krásná. Sedí na pohovce. Já se válím v posteli. Ona mluví o krásném páru, který spojil business. Poslouchám jen její hlas a nedívám se na ni. Je tak krásná až mne to bolí. Danielin hlas je sametový. Vypráví a já ji občas skáču do řeči. Najednou je konec. Je noc. Musí jít spát. Ráno vstává s dětmi do školy. Já vstávat nemusím, ale vstanu, abych s ní šel na nákup. Cornelia míní, že musím být dospělý a brát věci tak jak jsou. Žádné velké změny. Přirozený vývoj. Osobnostní rozvoj není zadarmo. Bolí to. Prý jsou emoce jen energie se kterou lze pracovat. V Rakousku jsem se naučil emocím nepodléhat a už vůbec je nemít jako důvod proč něco dělám. Ta barva, která emoce provází, zastírá podstatu. Něco uvnitř brečí. V šachu jsem uhrál pat. Není kam se hnout. Leda vyskočit z loďky a začít znovu plavat. Blbost. Hlavně žádné velké změny. Pro mne bude velká změna, když jednou s nějakou ženou zůstanu. Asi jsem si to špatně namyslel a přál. Jsem sluha. Eunuch v harému. Chce se mi brečet.
sobota 8. března 2014
ŠAŠEK
Ta tráva byla jednoznačně moc silná. Zase jsem si vzal do hlavy něco na co nemám. Neustojím to emocionálně. Bortím se do sebe. Chci se sbalit a být pryč. Kde? Nejraději na namazané straně. Přesunout se k jiné ženě. Peníze jsou sexy. Prostě je to taková kvalita, která mi dává svobodu. Nevadí mi mít poměr pro peníze. Lidé si kvůli emocím dělají zle. Peníze to žehlí. Já tu taky mám emocionální problém, který může zničit všechno dosavadní snažení. Mít peníze jdu se opít, nebo nakupovat. Všechno by bylo lepší než tato posraná nálada, kdy se chci každých pět minut zabít. Neudělám to. Chci toho v tomto životě stihnout hodně a těším se, že až umřu budou o mně mluvit v televizi jako když umřel Steve Jobs. Jobs postavil imperium. Celé jedno odvětví businessu. Vrcholu se však nedožil. Měl všechno a kde je mu konec. Cítím se podobně. Podvedený a okradený. Cokoli postrádá smysl. Má práce je o náladě kterou nemám. Nejsem prospěšný nikomu a ničemu. Balím to a stěhuju se. Tak jak jsem to nikdy nedal, nedávám to ani tentokrát. Práce dvorního šaška je namáhavá. Bolí to. Vědět všechno a nemoct nic.
KVŮLI TOMU TO DĚLÁM
Jsem smutný. Znám to. Je to taková kocovina ze štěstí. Něco se povedlo. Jsem unavený a myslím na další krok. V pondělí mi vypnou telefon a nemám co jíst. Z toho smutku mám pocit že musím kouřit. Trávy mám taky málo. Jsem téměř na dně. Právě jsem se od něho odrazil. Jsem tím člověkem, kterým jsem vždycky chtěl být. Bolí to. Člověk nemůže mít všechno a mně chybí sex. Jako obvykle je to kombinované s nechutí na kohokoli sahat. Na nikoho kromě Daniely. Ale netroufám si. Nevím jestli to ustojím. Myslím na sebevraždu. Pro jedno kvítí slunce nesvítí. Je toho víc co by se nechalo šukat kdyby o to šlo, ale vlastně nejde. Jde o pocit sounáležitosti který nemám. Teda mám, ale ne na této úrovni a to je ta, kvůli které to celé dělám.
čtvrtek 6. března 2014
SVĚT PODLE DANIELY
Jestli to všechno co jsem v životě zažil bylo nutné abych potkal Danielu tak to beru. Celý život jsem po tom toužil. Zažívat absolutní souznění. Naprostý soulad. Daniela mi rozumí. Možná, že je jediná na světě. Ona dává mému životu smysl. Nikdy jsem neviděl nic tak jemného jako je Daniela. Probouzím se jako Fénix z popela. Z těch pár rozbitých barevných sklíček skládám ve svém kaleidoskopu krásný nový stroj. Na něm odlétám do světa podle Daniely, kde jako měsíc jsem satelitem své Královny. Takhle mne baví žít. V Souladu s nejchytřejší Ženou světa. O její fyzické kráse nemůže být pochyb. Má nádhernou postavu a výraz Princezny. Je nadčasově krásná. Nemůžu se vynadívat. Je to dechberoucí, když tančí. Vždycky jsem to chtěl být já. Nejšťastnější muž světa. Hrabě Monte Christo. Vstát jako Fénix z popela a ukázat druhou stranu mince. Chtěl jsem psát jako Bukowski a hlas mi řekl: to musíš prve zažít. Řekl jsem: dobrá. Možná byla ta tráva moc silná a já si troufl moc. Každá patnáctá šílenost vyjde. Sázím na deep trouth. Vložím třicet a dostanu 6600. Takový kšeft se mi líbí. Proto podnikám. Jdu jen po věcech s potenciálem pop cornu. Je to jako v přírodě. Z jedné jabloně jsou tisíce semen. To tak má být. Každý má vygenerovat své maximum. Najít svou cestu. Najít sebe sama. Pohyboval jsem se po dnu jako torpédo, než jsem se vertikalizoval vlivem Daniely a stal se Raketou Zigi. Stoupám ke hvězdám po Danielině boku jako její sluha a satelit. Je to nezadržitelné. Už to letí. Start se povedl. Letíme! Zatím jen my dva. Může nás letět hodně. Ale ve světě podle Daniely platí Danielina pravidla. Je to jenom o tom, jestli ano nebo ne. Kdo se nevejde má smůlu a propadl sítkem. Jde o pár procent informací v mozku, které změní Tvůj život a ty se staneš svobodným. Začneš volně dýchat a dělat trochu jiná rozhodnutí. Budeš preferovat Život před umíráním. To je první předpoklad pro vstup do světa podle Daniely. Daniela je taky smutná, že ten kdo jí rozumí nejlíp je blázen. Co se dá dělat. Dostali jsme podivné karty. Je třeba se s nimi naučit hrát. Co nepopřeš musíš přiznat. Já se přiznávám k lásce k Daniele.