pátek 25. dubna 2014
HELENKA
Udělal jsem výstavu. Jeden Rakušan koupil můj obraz a pozval mne k sobě. Tam jsem se seznámil s Evou. Měla hebká měkká prsa. Líbilo se mi to. Sex nestál za řeč. Byl jsem zvyklý na Helenku. Helence bylo šestnáct. Byla to rozkošná dívenka z kavárny. Kouření cigaret ji způsovalo astma, ale když nekouřila měla ošklivý ekzem, který zmizel, když se astma uklidnilo a ona začala zase kouřit. Seznámili jsme se tak, že jsem ji znásilnil. Když mi došlo co jsem uděl, klečel jsem před ní a prosil za odpuštění. Odpustila mi a zamilovala se do mne. Kvůli Evě jsem ji opustil. Nemohla tomu uvěřit a běhala za mnou jako pejsek. Zhroutila se a nevycházela z domu. Když to s Evou skončilo tak, že jsem ji zradil a opustil, došlo mi co jsem udělal Helence a chtěl ji prosit o odpuštění. Stával jsem dlouhé hodiny před jejím domem a nedokázal zazvonit. V duchu jsem se jí to snažil vysvětlit a prosil ji za odpuštění. V duchu. Zazvonit jsem nedokázal. Odstěhovala se do Londýna. Sehnal jsem na ni číslo. Žvanil jsem nesmysly, seděl na stole a shodil z něho televizi. Pochopil jsem a zavěsil. Skutečný Černý Anděl mého života po kterém přišla až Černá Klára jako druhá a tu jsem zklamal taky. Přestal jsem od života cokoli čekat. Smířil jsem se s platonickou láskou k Veronice a prosil Boha ať mi odpustí a zařídí mi život on. Děj se vůle Páně. Objevila se Daniela. Bůh osobně.
Žádné komentáře:
Okomentovat