IGNORANT

Topol sice upozorňoval, že v tom jedeme v podstatě všichni a v podstatě furt, ale mně se tomu věřit nechtělo.
Snažil jsem se ignorovat realitu seč to šlo.
Sežral jsem tolik prášků a nechal do sebe napíchat tolik injekcí, že jsem se sotva držel na nohou. V blázinci to rozdávali zadarmo, tak proč si nevzít trochu víc i pro strýčka příhodu.
Vstal jsem a šel do kavárny. Co už chceš dělat, než si sem tam zajít na kafe.
Peníze nemám a tak holky nelákám. V kavárně si můžeš aspoň spravit oko.
Toho rána zahřmělo. Tušil jsem, že se něco stane.
Nedělám z muchy velblouda, ale když jsem se objevil ve dveřích kavárny byl to blesk z čistého Nebe.
To rozcuchané Děvče za barem mne dostalo aniž by hlo brvou. Jak nonšalantně kouřilo!
Usedl jsem do kouta, snažil se být nenápadný a zíral na tu krásu. Vyšla Hvězda.
V mém srdci zaplál oheň. Scénu zabrala Mucha.
Alice mne upozornila, ať tak nezírám, nebo se ta holka bude červenat.
Vždyť je jí teprve dvacet.
V tom mi to došlo. Je o generaci mladší než já. Kurva, co s tím budu dělat. Asi nic.
Vlivem psychiatrické léčby ze mne bylo opuchlé hovado, potící smradlavý pot, impotentní, vymaštěné nesolventní cosi.
Myslel jsem, že léčba měla výsledek a já se normálně zamiloval do normální moravské dívky.
Po pokusech o vztah s ruskou doktorkou, rakouskou psycholožkou či německou baronkou jsem toužil po něčem méně exotickém. Co třeba servírka z Kyjova? Říkám si chlapče klid. Dítě už má, třeba s jedním vystačí.
Představil jsem si sebe jak se vedu do školky, děcko ucítí ten školkový smrad, sekne s sebou na zem a řve dokud ho tam po břichu neodtahnou.
Zapálil jsem si cigaretu a věnoval se realitě takové, jaka byla.
Sedím v baru a je mi hej, tak co jako. Kdo mi co může. Jsem tady občan a tak si můžu dělat co chci, třeba sedět v hospodě a čumět po babách. Vždyť jsem vlastně skromnej člověk. Nacpat si pupek a vysypat koule. Co víc si od života přát. Koupíme knedlík, maso a zelí, až postel zavrzá bude to celý.
No jo. Zase se to nějak zvrtlo. Ze servírky na kolečkových bruslích s rozladěnou kytarou na zádech je Nikola Mucha, pro kterou jsou chlapi kokoti.
Na Josefa řve né a mně rovnou napsala, že jsem uchyl. Bože můj, odpusť mi hříšnému!
Radši se už nehýbu z místa, abych se nepohnul špatným směrem.
Pokouším se vyrovnat s osudem a být hodný tam kde jsem. U smart & beauty La Daniely.
Vlastně je to dobrý, vlastně hodně dobrý.
Když neznáš odpověď, je tu pan Ježíš, když neznáš otázku, no tak jsi kretén.
Děj se Vůle Páně, ať se stane to nejlepší, co se může stát!