neděle 30. listopadu 2014
sobota 29. listopadu 2014
ZIGI PERFORMER: REALLY TRUE ADVERTISING
ZIGI PERFORMER: REALLY TRUE ADVERTISING
Signum Up Service / www.reallytrueadvertising.com
středa 19. listopadu 2014
ZLATÝ SLAVÍK
Vyhrát zlatého slavíka jsem chtěl abych ho mohl odmítnout. Vstát a říct: děkuji nechci. Abych to mohl udělat musel jsem vyhrát.
středa 12. listopadu 2014
HOVNO
Tak moc jsem řešil kam si sednu, až na pro mne nezbylo místo. Možná si stačilo sednout na prdel a nebyl bych v prdeli. Aspoň v prdeli kdyby to bylo jistý, ale pro hovno není.
neděle 9. listopadu 2014
sobota 8. listopadu 2014
pátek 7. listopadu 2014
čtvrtek 6. listopadu 2014
DER DIE DAS PSÍ OCAS
Oba mí dědečci byli doktoři. Otcův otec hovořil pěti jazyky a tak z něho komunisti udělali lesníka. Matčin otec byl právník a tak se stal soustružníkem. Pracovat směl jen na druhé směně, aby se moc nepotkával s dětmi. O dědečka z otcovi strany jsem přišel rozvodem rodičů a ten druhý ujel na sledování sportu v televizi a latinu užíval jen k orientaci v lékářských zprávách. Slovanské jazyky mi nejdou. Za půl roku s Ruskou jsem se nenaučil prakticky nic a třeba Polština je mi doslova odporná. Německy jsem se naučil jako houba a anglicky se učím stejně snadno. Obávám se, že až jednou začnu mluvit anglicky, přestanu mluvit česky. Je to pro mne jen mentálně intelektuální hříčka, kterou jsem se naučil ovládat, když jsem se jako novorozeně z hrůzou probral v prostředí, kde lidé žvatlali cosi, co jsem ze svého světa neznal. Je dost pravděpodobné, že se mi skutečně stane, že česky zapomenu, protože teta Jana, která uměla i stenotypovat nedala po osmi letech v Kanadě česky ani holou větu. Teda jednu ano. Der, die, das, psí ocas.
JISKRA JAKO PRASE
Toho Těla v lososových plavečkách by si nevšimnul leda slepý a on slepý nebyl. Pokukoval po ní zpoza knížky a ona dělala, že se zkrze své sluneční brýle dívá daleko za něho. Nějak se jim to vymklo z kontroly a přeskočila jiskra jako prase.
středa 5. listopadu 2014
ONA
Rok jsem se na díval ní a zalykal se už jen tím co je vidět a tím co z ní sálá. Rok jsem přemýšlel, jak ji dostat do postele a co by z toho bylo. Bylo mi zle, ležel jsem a toužil po její blízkosti. Odvážil jsem se jí zeptal, jestli by si za mnou nevlezla a ona to udělala. Ležela vedle mne a hladila mne po zádech. Cítím se vedle ní nedospělý a neemancipovaný, když mluví o sexu jako o droze, kterou musí mít. Rozpouštím se z ní. Jak se jen vešlo tolik krásy do jediného těla. Ve vteřině dokáže mít tisíc tváří. Je v ní všechno. Je moudrá a umí žít. Zavřel jsem oči a políbil jí do vlasů. Přivoněl jsem si k nim a omdlel rozkoší.
NIKOLA MUCHA: CHLAPI SŮ KOKOTI
Koupil jsem zase jednu doménu. Mám jich víc. Baví mně to. Vlastnit něco krásného. Byť i jen krásná slova. Slova, která mne berou. Jméno Nikola Mucha je synonymem jednoho z nejerotičtějších setkání mého života. Dostal jsem takovou bombu, že se ve mně něco přeplo. Další zvláštností spojená s osobou Nikola Mucha je píseň Ježíš. Další čístý průstřel. Nevím, kde na tom byla. Ta stránka je jen rozcestníkem informací. Je zvláštní, že ta doména byla volná. Dlouho. Dlouho jsem přemýšlel, jestli ji mám koupit a na konec jsem to udělal. Je to jen o pocitu. Byl jsem zamilovaný i do bilboardu Palmers.
