Bylo to praktické. Stačilo vystoupit z tramvaje, přejít z refíže na chodník a po několika schodech sejít dolů do hospody, kde za pípou stála Vendula.
Když jsem jí uviděl poprvé, šel jsem od vchodu rovnou k ní se žádostí o její ruku. Nic krásnějšího, než Vendula pro mne v tu chvíli neexistovalo. Odpálkovala mne suverenitou ženy zvyklé slýchat komplimenty na každém kroku a natočila mi pivo. Sedíc na baru jsem ji s každým dalším pivem viděl krásnější a krásnější.
Zbalil ji David. Byl tam provozním. Mladý, vtipný, svěží sympaťák. Zadělali si na miminko a byla svatba.
Když to nešlo do kopce, tak to šlo z kopce. Nevím proč, šuškalo se lecos, ale pravda je, že se David do roka a do dne na stromě v parku oběsil.
Žádné komentáře:
Okomentovat